Začalo to jako „obyčejný“ loutkoherecký kroužek a postupně se nám to pod rukama rozrostlo v něco, o čem jsem až dodatečně zjistil, že se tomu říká „dramaterapie“ či „tvořivá dramatika“. Odborníci prominou, že tyto dva pojmy nerozlišuji tak přesně…

V květnu 2011 jsme během naší dovolené navštívili také italskou waldorfskou školu Aurora v městě Cittadella (Scuola Waldorf Aurora di Cittadella). Cittadella je pozoruhodné historické město, které se nachází na severu Itálie asi 30 km severo-západně od Benátek. Tato škola se lišila od školy v Pádově v naprosto všech směrech.

vchod do waldorfské školy v italské Pádově

V květnu 2011 jsme během dovolené navštívili jarní slavnost "Festa di Primavera" v italské waldorfské škole v městě Padova (Scuola Waldorf di Padova). Město Padova se nachází na severu Itálie asi 20 km západně od Benátek.

panoramatický pohled na nádvoří školy

O víkendu 10. a 11. prosince 2011 jsme navštívili Adventní bazar na waldorfské škole "Rudolf Steiner Landschule Schönau". Nachází se v městečku Schönau an der Triesting asi 20 km jižně od Vídně a byla to jedna z nejzajímavějších a nejkrásnějších waldorfských škol, které jsme zatím viděli.

panoramatický pohled na školu ze zahrady

V sobotu 3. prosince 2011 jsme navštívili Adventní bazar na vídeňské waldorfské škole "Freie Waldorfschule Wien West". Škola se nachází na samém okrají Vídně, ve velmi příjemném prostředí. Má trochu neobvyklou školní zahradu - na svahu za školou. Škola byla založena v roce 1993, v tomto roce otevřeli i první třídu středního stupně. Kromě mateřské školy provozuje i "centrum pro nejmenší děti" - tedy jesle, jak bychom řekli u nás.

Za první republiky u nás dosáhlo umění loutkových divadélek nesporného vrcholu a okouzlovalo nejen děti. Mnohé dochované loutkohry jsou jasně cílené na dospělé diváky a nemají daleko k našim dnešním "telenovelám", akorát v pohádkovém duchu. :-)

Pokochejte se dalšími obrázky originálních kulis prvorepublikového loutkového divadla, z nichž dýchá neopakovatelné kouzlo „starých dobrých časů“.

Úvod: Auroville a Bill Sullivan

Ekovesnice Auroville byla založena v roce 1968, během mezinárodního setkání pořádaného pod záštitou UNESCO. V jeho průběhu byly do jižní Indie dopraveny hrsti hlíny z celého světa, aby pomohly odstartovat vznik „města potřeb Země“.

Kromě už tradičních předvánočních "Adventních jarmarků" se na některých českých (i zahraničních) waldorfských školách pořádají i jarní "Velikonoční jarmarky". Podívejte se na prezentaci z letošního Budějovického.

Protože dnes máme zatmění Slunce, tak aktuálně zařazuji tento zajímavý textík. Kde kdo se dnes směje šarlatánům, kteří tvrdí, že zatmění Slunce má vliv na Zemi. Každý rozumný člověk přece ví, že to není pravda, že? A přesto – slyšeli jste někdy o tzv. Allaisově efektu? Povídání o něm lze najít i na stránkách NASA a věda si s ním neví moc rady.

Protože jsme příznivci waldorfských škol a naše děti chodily / chodí na Waldorfskou školu, tak jsme letos navštívili adventní jarmark v německé škole v Prien am Chiemsee.

Nechci dělat nikomu reklamu, ale tohle mi prostě nedá – co u nás není možné a jistě ještě mnoho let bude trvat než o tom někdo vůbec začne uvažovat, to už v zahraničí funguje. Jak se zdá, v Rakousku se opravdu začínají prosazovat elektrické dopravní prostředky. A to natolik, že i firma Spar, provozující supermarkety Spar, InterSpar a EuroSpar začala nabízet svým zákazníkům možnost dobíjet si u jejích obchodů elektrická kola a elektromobily zdarma.

Nevím čím to je, ale stále častěji narážím na to, že to, co u nás, v naší báječné a dokonalé zemi České a Moravské v oblasti ekologie nefunguje, to je v zahraničí z nějakého záhadného důvodu nejen možné, ale i to tam snad dokonce funguje, či co...

Prvorepublikové loutkové divadlo, které jsem si mohl detailně prohlédnout, obsahovalo velké množství kulis. Mají své neopakovatelné kouzlo „starých dobrých časů“. Podívejte se na některé z nich.

Za první republiky u nás dosáhl rozvoj domácích loutkových divadel nesporného vrcholu v masovosti rozšíření. Divadélka i loutky byly vyráběny ve velkých množstvích, knižní nakladatelé tiskli a prodávali nejroztodivnější kulisy. V obchodech s hračkami se prodávaly různé doplňky od nábytku či nádobí až po nejrůznější píšťalky pro vytváření všelijakých zvuků – od cvrlikání ptáků po svistot větru. Existovalo také mnoho nadšenců, kteří si vyráběli kulisy a rekvizity sami.

Jsme lidé rozumní a proto velmi dobře víme, že je nesmysl, aby na nás měl Měsíc nějaký vliv jen tím, kolik procent jeho povrchu vidíme ve světle. Přesto má řada lidí osobní zkušenost s tím, že fáze Měsíce na ně opravdu mají jakýsi vliv. Jsou to všechno „psychouši“, jak s oblibou naznačují skeptikové, kteří si zakládají na svém vzdělání a rozumu? Ale kde že, existuje naprosto jednoduché a logické vědecké vysvětlení, které přináší astronomie a fyzika. Jen o něm jaksi mnoho lidí neví, možná proto, že jsou příliš zaneprázdněni dohady o rozumu a šarlatánství....

Dá se předpovědět kdy, není ale vůbec jisté kde....
V pátek 6. srpna opět nastal severní lunovrat Měsíce (nejvyšší severní deklinace) a opět tato astronomická konstelace přinesla dramatické události. Tentokrát v severních Čechách. Bleskové katastrofické povodně za sebou zanechaly zkázu, nad kterou místy zůstává rozum stát. Zároveň ale tyto události ukázaly, že i když – jak se ukazuje – jsme zřejmě schopni předpovědět data takovýchto události, je zatím asi nemožné předpovědět kde se stanou....

Když jsme se přestěhovali na venkov, myslel jsem si původně, že fóliovník je jen taková méně dokonalá náhražka skleníku a že není nad skleník. Ukázalo se, že to není pravda. Fóliovník je v některých ohledech mnohem lepší, než skleník. A naopak... :-)

Protože se mi sešlo v krátké době několik dotazů na přístroj Veganza, který doma používáme na výrobu sojového mléka, rozhodl jsem se napsat tento článeček. Shrnuji v něm naše dosavadní domácí zkušenosti s tímto docela šikovným stroječkem.

V minulém pokračování jsem psal o vzájemném pohybu Země a Měsíce okolo společného barycentra a o vlivu slapových sil, způsobených tímto pohybem, na děje na Zemi. Vylouplo se nám z toho vysvětlení, že největší severní nebo jižní deklinace Měsíce opravdu má velký vliv na Zemi. Ale zůstal jsem minule dlužen vysvětlení mechanismu, který zapříčiňuje, že Měsíc tento druh pohybu vůbec vykonává. Dnes tedy bude řeč o mechanismu vzniku „lunovratů“.

Dnes tedy více o fyzice oběhu Měsíce okolo Země. Nebojte, není to taková nuda, jak by se na první pohled mohlo zdát. A možná se dozvíte i věci, které jste dosud nevěděli a dá vám to podněty k zamyšlení.

Tak máme za sebou další povodně. Opět se opakovalo to, co už jsme zažili v roce 1997, 2002, 2006. Na Moravě měli tentokrát lidé štěstí, zato v sousedním Polsku je situace katastrofální. Je možné, že by za podobné události mohl být "zodpovědný" Měsíc?

Dnes chci ještě dále pokračovat v tématu „jak se na venkově uživit“, protože ať se nám to líbí nebo ne, je to nejzákladnější otázka týkající se nejen života na venkově. Dnes trochu o práci z domova.

Výhod života na venkově je jistě více, než jak jsem je vypsal minule, nicméně nelze nevzpomenout, že existuje i řada přinejmenším problematických stránek života na venkově. A podle mých zkušeností právě na tyto problémy nadšenci, kteří sní o „klidném životě na venkově“, příliš nemyslí a nebo je v zápalu nadšení bagatelizují. Jenže realita se vždy nakonec připomene, proto berte následující text jako námět k zamyšlení už nyní, aby vás to pak později nezdrtilo...

Tento text už promýšlím nějaký ten týden. Stále si nejsem jist, zda v něm dokáži vypsat vše, ale zároveň mám pocit, že nadešel čas, abych ho už dal na web. Jen mám obavu, že v očích „skutečných nadšenců“ tím klesnu kamsi mezi „nic nechápající přízemní materialisty“...

Na východě Čech se snaží skupina nadšenců vytvořit funkční ekologickou komunitu. Vznikající komunita sídlí ve Vile Sklenářka blízko Kostelce nad Orlicí.

Vloni v červnu, právě ve dnech kdy v Čechách a na Moravě začaly silné deště doprovázené prudkými lokálními záplavami, jsem byl zrovna s dětmi na škole v přírodě na Šumavě. Týden nám silně propršel, na hlavním výletě jsme pořádně zmokli, ale děti si to užily i tak.

Vedl jsem nedávno zajímavou debatu o klimatických změnách, vlivu slunce a o CO2 a během této debaty jsem se v jedné chvíli tak zamotal do svých argumentů, až jsem si uvědomil, že s tím „skleníkovým vlivem“ CO2 to možná nebude tak přímočaře jednoduché, jak jsem si až do té chvíle pod vlivem běžných novinových zpráv myslel. Vlastně jsem všechny ty informace měl už dříve, jen jsem si to nedal dohromady.

Co když opravdu přijde ona nyní občas skloňovaná „malá doba ledová“ a budeme mít zimy jako byla ta letošní pravidelně? Když jsem o tom debatoval s jedním známým, který nedávno prožil nějaký čas ve Švédsku, tak se jen zasmál a poradil mi, ať si v takovém případě koupím speciální brusle na dlouhé výlety a že se mi třeba začne dlouhá zima víc líbit. Případně na nich můžu jezdit do práce :-)

Je až překvapivé, jak rychle se z běžného života vytrácí moudrost našich babiček. Pocitová teplota (anglicky windchill) či zdánlivá teplota (apparent temperature / heat index) je toho názorným příkladem. V dnešní době pohodlného městského života se o těchto věcech někdy mluví málem jako o velké outdoorové moudrosti. Přitom moje babička dobře věděla, že když venku fouká, je třeba obléknout se víc...

Čtu nyní pozoruhodnou knihu „Utajené dějiny podnebí“ od Jiřího Svobody (je ke koupi v Levných knihách KMa). A v této knize jsem (kromě mnoha jiných zajímavých věcí), našel i kapitolu o keltském sklízecím stroji „vallus“. Tento stroj vynalezli Keltové někdy v prvním století našeho letopočtu a údajně nahradil práci 8 až 10 ženců s obilnými srpy.

Nechci samozřejmě urážet ničí inteligenci tím, že vás tu budu důležitě poučovat o obecně známých věcech. Nicméně pár vět si toto téma přeci jen zaslouží. Skladování zásob může být triviální a nebo to může být velký problém. Záleží na tom, co a na jak dlouho chcete skladovat.

Letošní zima je neskutečně opravdová, poetická a zasněžená - a zvláště lidem ve městech už pěkně leze na nervy... :-)
U nás na poutním místě Lomec je ale opravdu nádherná. Podívejte se na pár fotek.

Než se pustím do dalších úvah kolem zásob apod., tak cítím potřebu probrat toto téma. Když jsem totiž před časem zkoumal, jaké znalosti by byly v případě opravdu velké krize těmi nejdůležitějšími, tak mi z toho postupně vykrystalizoval poměrně jednoznačný závěr. Nejsou to ale, jak by asi našinec čekal, ani „zálesácké znalosti přežití“, ba ani znalost „bojových umění“ či „sebeobrany“, ale asi trochu překvapivě znalost cizích jazyků. Možná, že je dokonce o něco důležitější, než znalosti o první pomoci. Musíme totiž počítat s tím, že v případě opravdové krize bude naprosto nejdůležitější domluvit se s ostatními a může se snadno stát, že to nebudou naši obvyklí sousedé...

Než se pustím do mých komentářů, tak chci poznamenat, že nouzové zásoby potravin je nutno chápat jako něco, co se vám může hodit kdykoliv v každodenním životě. Není to žádný „fetiš pro notorické paranoiky“, kteří se bojí „konce světa“. My jsme např. naše nouzové zásoby ocenili již 2x a to přitom nešlo o žádný konec světa. Poprvé když jsem musel změnit zaměstnání, protože stará firma skončila a nástupní plat na novém místě byl dost zdrcující a podruhé když jsme kvůli úpravám v podkroví museli platit na naše poměry „gigantické“ doplatky energií a i faktury stavařů vylezly mnohem výše, než kdokoliv čekal. V těch chvílích jsme pochopili, že nouzové zásoby jsou vlastně dobře uložené peníze...

Když jsem vloni začal psát texty o krizových situacích, tak to vypadalo jako „nepatřičné téma“. Na to špatné přece nikdo nechce myslet, každý chce být „happy“ a vesele jít vstříc novým nákupům a novým zážitkům. Jenže pak navzdory všem optimistickým prohlášením opravdu udeřila finanční krize a mnoho lidí muselo zásadně změnit své životní priority. Tak si říkám, že je možná nyní na čase toto téma dotáhnout.

Obvykle mezi lidmi panuje názor, že pokud by se zhroutily existující struktury současné společnosti, nastane totální chaos a anarchie. Tento názor se zdá potvrzovat i běžné televizní zpravodajství, když přináší zprávy ze zemí jako je Afghánistán či Kongo. Komentátoři nám barvitě popisují „totální chaos“, jaký v dané zemi panuje a jak jsou marné snahy nastolit znovu původní pořádek..

Když jsem v roce 2000 začal doma experimentovat s pečením chleba (tehdy ještě v troubě), tak si zpočátku oboje dvoje rodiče téměř klepali na čelo. Kdo to kdy slyšel, péct si doma sám chleba. Tolik je s tím práce a špíny a vůbec, nejsme ve středověku, že. Za pár let přišla móda domácích pekáren chleba a najednou i rodičové zjistili, že doma upečený chleba je přeci jen o cosi lepší než ten kupovaný, na který dříve nechtěli nechat dopustit.

Z různých důvodů (i ekonomických) jsme se museli doma pustit do častější vlastnoruční výroby různých sojových výrobků. Zjistili jsme, že to není zase až tak těžké. Na druhou stranu jsme – jako obvykle – zjistili, že mnoho autorů různých textů na internetu nejspíš opisuje od sebe navzájem i s „chlupama“, tedy s chybami.

Je těžké být prorokem, ale řada okolností se opravdu zdá nasvědčovat tomu, že letošní zima by mohla být dlouhá a tuhá.

Tentokrát poletíme trochu dál - do Indie. Podíváme se, kde leží ekovesnice Auroville.

Na další malý výlet poletíme do Skotska - podíváme se, kde že to vlastně leží ekovesnice Findhorn.

Bohužel musíme stále věnovat spoustu peněz na opravy našeho domku, takže na nějaké cestování nezbývají nejen peníze, ale díky našemu 1,5 ročnímu Pavlíkovi ani síly. Dřív musel našinec v takové situaci cestovat jen "prstem po mapě", teď máme nádherný program Google Earth.

Vedle jiných obcí a měst v jižních Čechách si i naše Vodňany prožily v těchto dnech bleskovou noční povodeň. Naštěstí byly škody relativně malé, ale voda oživila tíživé vzpomínky na následky povodní v roce 2002.

Existuje mnoho pěkných textů o tom jak semenařit. Přečetl jsem si jich několik a podlehl jsem dojmu, že pěstovat si vlastní semena je úplná hračka a jde to úplně samo. Praxe mi ukázala, že to není ani zdaleka pravda.

V mnoha směrech v životě platí, že zkušenosti jsou nepřenosné a každý si je musí udělat sám. A týká se to nejen životních zkušeností, ale i toho, jakým plodinám se bude nejlépe dařit právě na vaší zahrádce.

Ještě si mnozí z nás ani nestačili zvyknout na ideu globálního oteplování a už jsou tu nové a jak jinak než katastrofické předpovědi – prý nás čeká globální ochlazení a malá doba ledová. Na vině je prý Slunce, které v posledních měsících upadlo do nejhlubšího klidu za poslední století.

K napsání tohoto textu mne inspirovaly zprávy z novin. Lidé z obav před prasečí či mexickou chřipkou opět vykupují ochranné roušky. Podobně jako před lety kvůli tzv. ptačí chřipce. A zřejmě opět zbytečně – mimo jiné i proto, že obyčejné roušky je příliš neochrání. Není totiž rouška jako rouška. Ty nejobyčejnější chrání spíše jen proti hysterii. Ti, kteří je nyní nosí, se v nich vysoce pravděpodobně přidušují úplně zbytečně.

Když jsem před nedávnem řešil otázku, zda si koupit kultivátor (podle některých zdrojů by se mělo správně říkat rotavátor) a jaký, tak jsem nenašel skoro žádné rozumné informace a ani někoho, kdo by mě mohl poradit na základě osobních zkušeností. Od té doby jsem ale získal svoje vlastní poznatky a tak vám je nabízím v tomto malém článečku - třeba by se někomu mohly hodit.

Když se reálně zamyslíme nad tím, na jaké mimořádné krizové situace bychom se měli opravdu připravit, tak zjistíme, že u nás v ČR bychom se měli seriozně zamyslet především nad dvěma problémy – evakuace (v horším případě panický útěk) a několikadenní či několikatýdenní život v nouzových podmínkách - obojí jako důsledek živelné pohromy a/nebo dlouhodobého výpadku elektřiny.